Vstupní antifona: srov. Řím 5,5; 18,11
Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který v nás přebývá. Aleluja.
Vstupní modlitba:
Modleme se. Všemohoucí, věčný Bože, ~ ty nám dáváš každoročně v období padesáti dnů znovu prožívat uskutečnění a naplnění velikonočního díla naší spásy. ~ Nepřestávej sesílat dary svého svatého Ducha, aby tě lidé všech národů a jazyků společně chválili a oslavovali. ~ Skrze tvého Syna, Ježíše Krista našeho Pána, ~ neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje na věky věku.
První čtení: Gn 11,1-9
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Celá země byla jednotná v jazyku i slovech. Když (lidé) přitáhli od východu, nalezli rovinu v zemi Šinear a usadili se tam. Tu řekli jedni druhým: „Pojďme, udělejme si cihly a vypalme je v ohni!“ Cihel používali jako kamene a asfaltu jako malty. Řekli: „Pojďme, vystavme si město s velmi vysokou věží a proslavme se tím, abychom se nerozptýlili po celé zemi!“ Hospodin sestoupil, aby se podíval na město a na věž, kterou lidé stavěli. Hospodin řekl: „Všichni jsou jeden lid a mají jeden jazyk. A to je jen začátek jejich počínání! Pak jim nebude nic nemožného z toho, co se jim zamane udělat. Pojďme, sestupme a uveďme tam jejich jazyk ve zmatek, aby jeden druhému nerozuměl!“ A tak je Hospodin odtamtud rozptýlil po celé zemi a přestali stavět město. Proto mu bylo dáno jméno Babylón, poněvadž tam Hospodin zmátl jazyk celé země. Hospodin je odtamtud rozptýlil po celé zemi.
Mezizpěv po prvním čtení : Žl 33,10-11.12-13.14-15
Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek.
Plány pohanů Hospodin maří, ~ v nic uvádí myšlení národů.
Hospodinův úmysl trvá navěky, ~ myšlenky jeho srdce po všechna pokolení.
Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin, ~ blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
Z nebe shlíží Hospodin, ~ vidí všechny smrtelníky.
Z místa, kde sídlí, dívá se ~ na všechny obyvatele země.
Každému z nich uhnětl srdce, ~ uvažuje o všech jejich skutcích.
Modlitba po 1. čtení:
Modleme se. Milosrdný Bože, ~ dej, aby tvá církev shromážděná v Duchu Svatém byla zcela oddána tvé službě ~ a upřímně se snažila o jednotu a svornost. ~ Skrze Krista, našeho Pána.
Druhé čtení: Ex 19,3-8a.16-20b
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Mojžíš vystoupil k Bohu a Hospodin na něj zavolal z hory: „Tak řekneš Jakubovu domu a oznámíš synům Izraele: Sami jste viděli, co jsem udělal Egypťanům, jak jsem vás nesl na orlích křídlech a dovedl vás k sobě. Nuže, budete-li mě skutečně poslouchat a mou smlouvu zachovávat, budete mým vlastnictvím mezi všemi národy, neboť mně patří celá země. Budete mi královstvím kněží a svatým lidem. To jsou slova, která řekneš izraelským synům.“ Mojžíš přišel, svolal přední muže v lidu a předložil jim všechna tato slova, která mu přikázal Hospodin. Všechen lid svorně odpověděl: „Všechno, co mluvil Hospodin, splníme!“ Když nastalo ráno třetího dne, bylo slyšet hromobití, bylo vidět blesky i černý mrak nad horou a mohutně zazníval zvuk polnice. Všechen lid v táboře se třásl. Mojžíš vyvedl lid z tábora vstříc Bohu a zůstali stát na úpatí hory. Hora Sinaj byla celá zahalena v kouř, poněvadž Hospodin na ni sestoupil v ohni. Vystupoval z ní kouř jako dým z pece a celá hora se velmi třásla. Zvuk polnice se mocně šířil a sílil. Mojžíš začal mluvit a Bůh mu za hromu odpovídal. Hospodin sestoupil na horu Sinaj, na její vrchol, a povolal Mojžíše na vrchol hory.
Mezizpěv po druhém čtení : Žl 19,8.9.10.11
Pane, ty máš slova věčného života.
Hospodinův zákon je dokonalý,
občerstvuje duši,
Hospodinův příkaz je spolehlivý,
nezkušenému dává moudrost.
Hospodinovy předpisy jsou správné,
působí radost srdci,
Hospodinův rozkaz je jasný,
osvětluje oči.
Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky,
Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.
Dražší jsou nad zlato, nad hojnost ryzího zlata,
Sladší jsou nad med, nad šťávu z plástů.
Modlitba po 2. čtení:
Modleme se. Prosíme tě, Bože, ~ ať na nás sestoupí síla Ducha Svatého, ~ abychom měli stále na paměti tvou vůli a vždycky podle ní žili. ~ Skrze Krista, našeho Pána.
Třetí čtení: Ex 19,3-8a.16-20b
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Hospodinova ruka na mně spočinula; Hospodin mě v duchu vyvedl a přivedl do širokého údolí, které bylo plné kostí. Pak mi poručil jít kolem nich – bylo jich totiž na širém poli velmi mnoho a byly již velmi vyschlé a řekl mi: „Synu člověka, mohou tyto kosti ožít?“ Odpověděl jsem: „Pane, Hospodine, ty to víš!“ Pak mi pravil: „Prorokuj o těchto kostech! Řekneš jim: Suché kosti, slyšte Hospodinovo slovo! Tak praví Pán, Hospodin, těmto kostem: Vdechnu vám dech (života) a znovu ožijete. Dám na vás zase šlachy, přikryji vás masem, potáhnu vás kůží, dám vám dech (života) a ožijete. Tak poznáte, že já jsem Hospodin.“ Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo rozkázáno. Když jsem prorokoval, nastal hluk, veliké chrastění, kosti se spojovaly jedna s druhou. Viděl jsem pak, jak se na nich objevily šlachy, vyrostlo maso, svrchu je potáhla kůže, ale nebyl v nich život. Potom mi řekl: „Prorokuj k dechu (života), prorokuj, synu člověka, a řekni dechu (života): Tak praví Pán, Hospodin: Přijď, dechu (života), od čtyř větrů a věj na tyto zabité, ať ožijí!“ Když jsem prorokoval, jak mi poručil, vešel do nich dech (života), ožili a postavili se na nohy – byl to velmi veliký zástup. Pak mi řekl: „Synu člověka, tyto kosti, to je celý Izraelův dům. Stále jen říkají: Uschly naše kosti, zhynula naše naděje, veta je po nás! Proto prorokuj a řekni jim: Tak praví Pán, Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi, a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal praví Hospodin.“
Mezizpěv po třetím čtení : Žl 107,2-3.4-5.6-7.8-9
Oslavujte Hospodina, jeho milosrdenství trvá navěky.
Tak ať mluví vykoupení Hospodinem, ~ ti, které vykoupil z nepřátelské moci,
které shromáždil ze zemí, ~ od východu a od západu, ze severu a z jihu.
Bloudili na stepi, po pustině, ~ nenašli cestu k městu, kde by mohli bydlet.
Hladověli a žíznili, * život v nich chřadl.
Tu volali ve své tísni k Hospodinu, ~ a on je z jejich úzkostí vysvobodil.
Vedl je pravou cestou, ~ aby došli do města, kde by mohli bydlet.
Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, ~ za jeho divy k dobru lidí,
neboť žíznivou duši ukojil, ~ hladovou duši naplnil dobrými věcmi.
Modlitba po 3. čtení:
Modleme se. Všemohoucí a milosrdný Bože, ~ sešli nám svého Ducha Svatého, ~ ať v nás přebývá svou milostí a učiní z nás chrám své slávy. ~ Skrze Krista, našeho Pána.
Čtvrté čtení: Jl 3,1-5
Čtení z knihy proroka Joela.
Toto praví Pán: „Vyleji svého ducha na všechny lidi, vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít věštecké sny a vaši jinoši uzří vidění. Ale i na své služebníky a služebnice vyleji v oněch dnech svého ducha. Neochvějné úkazy způsobím na nebi i na zemi: krev, oheň a sloupy dýmu. Slunce se zatmí, měsíc zkrvaví, než přijde Hospodinův den, veliký a strašný. Spasí se ten, kdo bude vzývat Hospodinovo jméno, neboť na hoře Siónu, v Jeruzalémě bude spása, jak pravil Hospodin. Mezi zachráněnými budou ti, které Hospodin povolá.“
Mezizpěv po čtvrtém čtení : Žl 104,1-2a.24+35c.27-28.29bc-30
Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země.
Nebo: Alleluja.
Veleb, duše má, Hospodina! ~ Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký!
Velebností a vznešeností ses oděl, ~ světlem se halíš jako pláštěm.
Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! ~ Všechno jsi moudře učinil,
země je plná tvého tvorstva. ~ Veleb, duše má, Hospodina!
Všichni čekají od tebe, ~ že jim dáš obživu v pravý čas.
Ty jim dáváš, a oni sbírají, ~ otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary.
Hynou, když vezmeš jim život, ~ a vracejí se do svého prachu.
Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, ~ a obnovuješ tvář země.
Modlitba po 4. čtení:
Modleme se. Prosíme tě, Bože, ať nás tvůj Duch naplní bohatstvím tvých darů a přetvoří nás svou mocí, ~ abychom správně smýšleli a věrně konali tvou vůli. ~ Skrze Krista, našeho Pána.
Chvalozpěv:
Sláva na výsostech Bohu.
Modlitba:
Modleme se. Prosíme tě, všemohoucí Bože, ať na nás spočine světlo tvé slávy. ~ Upevni svým svatým Duchem a naplň bohatstvím jeho darů všechny, ~ kdo se působením tvé milosti narodili k věčnému životu.
Skrze tvého Syna, Ježíše Krista našeho Pána, ~ neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého ~ žije a kraluje na věky věku.
Páté čtení: Řím 8,22-27
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
(Bratři!) Víme, že celé tvorstvo zároveň sténá a spolu trpí až doposud. A není samo. I my, ačkoliv už máme první dary Ducha, i my sami uvnitř naříkáme a očekáváme své přijetí za syny, vykoupení našeho těla. Naše spása je (zatím pouze) předmětem naděje. Je-li však předmět naděje vidět, už to není naděje. Co už někdo vidí, jak by v to mohl doufat? Ale doufáme-li v něco, co ještě nevidíme, čekáme na to s vytrvalostí. Právě tak i Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit, a (Bůh), který zkoumá srdce, ví, co Duch žádá, a že jeho přímluva za křesťany je ve shodě s Boží vůlí.
Zpěv před evangeliem:
Aleluja. Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky.
Evangelium: Jan 7,37-39
Slova svatého evangelia podle Jana.
V poslední, hlavní den svátků Ježíš stál v chrámě a hlasitě zvolal: «Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije, ten, kdo ve mě věří. Jak říká Písmo: potečou proudy vod z jeho nitra.» To řekl o Duchu, jehož měli dostat ti, kdo v něho uvěřili. Dosud totiž Duch nebyl dán, protože Ježíš nebyl ještě oslaven.
Homilie
Vyznání víry:
Věřím v jednoho Boha.
Modlitba nad dary:
Prosíme tě, Bože, ať sestoupí na tyto dary požehnání tvého Ducha, ~ aby byla tvá církev skrze ně naplněna tvou láskou a vydávala světu svědectví, že je povolán ke spáse. ~ Skrze Krista, našeho Pána.
Preface:
Pán s vámi. I s tebou. Vzhůru srdce. Máme je u Pána.
Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci. Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé, ~ dobré a spasitelné, ~ svatý Otče, ~ všemohoucí, věčný Bože, ~ abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
Neboť tys o letnicích dovršil dílo našeho vykoupení, ~ a těm, kteří se v Kristu stali tvými syny, ~ sesíláš svého Svatého Ducha. ~ V něm dáváš své církvi život, ~ v něm tě lidé nacházejí, ~ v něm tě vyznávají všechny národy a jazyky.
A tak se ve světě šíří radost ze vzkříšení, ~ a celý vesmír a mocné zástupy andělů zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají: Svatý, Svatý, Svatý…
Antifona k přijímání Jan 7,37
V poslední, hlavní den svátků Ježíš stál (v chrámě) a hlasitě zvolal: Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. Aleluja.
Modlitba po přijímání:
Modleme se. Stůj při nás, Bože, a dej, ať nás toto přijímání posilní, ~ abychom planuli ohněm Ducha Svatého jako apoštolové o letnicích. ~ Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Slavnostní požehnání:
Pán s vámi. I s tebou.
Bůh, Otec světel, osvítil učedníky Páně působením Utěšitele, Ducha Svatého: ~ ať i vás zahrne dary svého Ducha ~ a naplní vás svým požehnáním. Amen.
Ať oheň Ducha Svatého očistí vaše srdce ~ a prozáří je jasem svého světla. Amen.
Ať Duch pravdy, který různé národy sjednocuje ve víře, ~ dovede také vás cestou víry ~ k plnému poznání Boha. Amen.
Požehnej vás všemohoucí Bůh, ~ Otec ~ i Syn ~ i Duch Svatý.
Amen.
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
Bohu díky. Aleluja, aleluja.