Vstupní antifona: srov. Řím 5,5; 18,11
Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který v nás přebývá. Aleluja.
Vstupní modlitba:
Modleme se. Všemohoucí, věčný Bože, ~ ty nám dáváš každoročně v období padesáti dnů znovu prožívat uskutečnění a naplnění velikonočního díla naší spásy. ~ Nepřestávej sesílat dary svého svatého Ducha, aby tě lidé všech národů a jazyků společně chválili a oslavovali. ~ Skrze tvého Syna, Ježíše Krista našeho Pána, ~ neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje na věky věku.
První čtení: Gn 11,1-9
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Celá země byla jednotná v jazyku i slovech. Když (lidé) přitáhli od východu, nalezli rovinu v zemi Šinear a usadili se tam. Tu řekli jedni druhým: „Pojďme, udělejme si cihly a vypalme je v ohni!“ Cihel používali jako kamene a asfaltu jako malty. Řekli: „Pojďme, vystavme si město s velmi vysokou věží a proslavme se tím, abychom se nerozptýlili po celé zemi!“ Hospodin sestoupil, aby se podíval na město a na věž, kterou lidé stavěli. Hospodin řekl: „Všichni jsou jeden lid a mají jeden jazyk. A to je jen začátek jejich počínání! Pak jim nebude nic nemožného z toho, co se jim zamane udělat. Pojďme, sestupme a uveďme tam jejich jazyk ve zmatek, aby jeden druhému nerozuměl!“ A tak je Hospodin odtamtud rozptýlil po celé zemi a přestali stavět město. Proto mu bylo dáno jméno Babylón, poněvadž tam Hospodin zmátl jazyk celé země. Hospodin je odtamtud rozptýlil po celé zemi.
Mezizpěv po prvním čtení : Žl 33,10-11.12-13.14-15
Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek.
Plány pohanů Hospodin maří, ~ v nic uvádí myšlení národů.
Hospodinův úmysl trvá navěky, ~ myšlenky jeho srdce po všechna pokolení.
Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin, ~ blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
Z nebe shlíží Hospodin, ~ vidí všechny smrtelníky.
Z místa, kde sídlí, dívá se ~ na všechny obyvatele země.
Každému z nich uhnětl srdce, ~ uvažuje o všech jejich skutcích.
Modlitba po 1. čtení:
Modleme se. Milosrdný Bože, ~ dej, aby tvá církev shromážděná v Duchu Svatém byla zcela oddána tvé službě ~ a upřímně se snažila o jednotu a svornost. ~ Skrze Krista, našeho Pána.
Druhé čtení: Ex 19,3-8a.16-20b
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Mojžíš vystoupil k Bohu a Hospodin na něj zavolal z hory: „Tak řekneš Jakubovu domu a oznámíš synům Izraele: Sami jste viděli, co jsem udělal Egypťanům, jak jsem vás nesl na orlích křídlech a dovedl vás k sobě. Nuže, budete-li mě skutečně poslouchat a mou smlouvu zachovávat, budete mým vlastnictvím mezi všemi národy, neboť mně patří celá země. Budete mi královstvím kněží a svatým lidem. To jsou slova, která řekneš izraelským synům.“ Mojžíš přišel, svolal přední muže v lidu a předložil jim všechna tato slova, která mu přikázal Hospodin. Všechen lid svorně odpověděl: „Všechno, co mluvil Hospodin, splníme!“ Když nastalo ráno třetího dne, bylo slyšet hromobití, bylo vidět blesky i černý mrak nad horou a mohutně zazníval zvuk polnice. Všechen lid v táboře se třásl. Mojžíš vyvedl lid z tábora vstříc Bohu a zůstali stát na úpatí hory. Hora Sinaj byla celá zahalena v kouř, poněvadž Hospodin na ni sestoupil v ohni. Vystupoval z ní kouř jako dým z pece a celá hora se velmi třásla. Zvuk polnice se mocně šířil a sílil. Mojžíš začal mluvit a Bůh mu za hromu odpovídal. Hospodin sestoupil na horu Sinaj, na její vrchol, a povolal Mojžíše na vrchol hory.
Mezizpěv po druhém čtení : Žl 19,8.9.10.11
Pane, ty máš slova věčného života.
Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, ~ Hospodinův příkaz je spolehlivý,
nezkušenému dává moudrost.
Hospodinovy předpisy jsou správné, ~ působí radost srdci,
Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.
Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky, ~ Hospodinovy výroky jsou pravdivé,
všechny jsou spravedlivé.
Dražší jsou nad zlato, ~ nad hojnost ryzího zlata, ~ Sladší jsou nad med, nad šťávu z plástů.
Modlitba po 2. čtení:
Modleme se. Prosíme tě, Bože, ~ ať na nás sestoupí síla Ducha Svatého, ~ abychom měli stále na paměti tvou vůli a vždycky podle ní žili. ~ Skrze Krista, našeho Pána.
Třetí čtení: Ex 19,3-8a.16-20b
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Hospodinova ruka na mně spočinula; Hospodin mě v duchu vyvedl a přivedl do širokého údolí, které bylo plné kostí. Pak mi poručil jít kolem nich – bylo jich totiž na širém poli velmi mnoho a byly již velmi vyschlé a řekl mi: „Synu člověka, mohou tyto kosti ožít?“ Odpověděl jsem: „Pane, Hospodine, ty to víš!“ Pak mi pravil: „Prorokuj o těchto kostech! Řekneš jim: Suché kosti, slyšte Hospodinovo slovo! Tak praví Pán, Hospodin, těmto kostem: Vdechnu vám dech (života) a znovu ožijete. Dám na vás zase šlachy, přikryji vás masem, potáhnu vás kůží, dám vám dech (života) a ožijete. Tak poznáte, že já jsem Hospodin.“ Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo rozkázáno. Když jsem prorokoval, nastal hluk, veliké chrastění, kosti se spojovaly jedna s druhou. Viděl jsem pak, jak se na nich objevily šlachy, vyrostlo maso, svrchu je potáhla kůže, ale nebyl v nich život. Potom mi řekl: „Prorokuj k dechu (života), prorokuj, synu člověka, a řekni dechu (života): Tak praví Pán, Hospodin: Přijď, dechu (života), od čtyř větrů a věj na tyto zabité, ať ožijí!“ Když jsem prorokoval, jak mi poručil, vešel do nich dech (života), ožili a postavili se na nohy – byl to velmi veliký zástup. Pak mi řekl: „Synu člověka, tyto kosti, to je celý Izraelův dům. Stále jen říkají: Uschly naše kosti, zhynula naše naděje, veta je po nás! Proto prorokuj a řekni jim: Tak praví Pán, Hospodin: Hle, já otevřu vaše hroby, vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás do izraelské země. Tu poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a vyvedu vás ven, můj lide! Vdechnu vám svého ducha a ožijete, usídlím vás ve vaší zemi, a tak poznáte, že já, Hospodin, jsem to řekl a vykonal praví Hospodin.“
Mezizpěv po třetím čtení : Žl 107,2-3.4-5.6-7.8-9
Oslavujte Hospodina, jeho milosrdenství trvá navěky.
Tak ať mluví vykoupení Hospodinem, ~ ti, které vykoupil z nepřátelské moci,
které shromáždil ze zemí, ~ od východu a od západu, ze severu a z jihu.
Bloudili na stepi, po pustině, ~ nenašli cestu k městu, kde by mohli bydlet.
Hladověli a žíznili, * život v nich chřadl.
Tu volali ve své tísni k Hospodinu, ~ a on je z jejich úzkostí vysvobodil.
Vedl je pravou cestou, ~ aby došli do města, kde by mohli bydlet.
Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, ~ za jeho divy k dobru lidí,
neboť žíznivou duši ukojil, ~ hladovou duši naplnil dobrými věcmi.
Modlitba po 3. čtení:
Modleme se. Všemohoucí a milosrdný Bože, ~ sešli nám svého Ducha Svatého, ~ ať v nás přebývá svou milostí a učiní z nás chrám své slávy. ~ Skrze Krista, našeho Pána.
Čtvrté čtení: Jl 3,1-5
Čtení z knihy proroka Joela.
Toto praví Pán: „Vyleji svého ducha na všechny lidi, vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít věštecké sny a vaši jinoši uzří vidění. Ale i na své služebníky a služebnice vyleji v oněch dnech svého ducha. Neochvějné úkazy způsobím na nebi i na zemi: krev, oheň a sloupy dýmu. Slunce se zatmí, měsíc zkrvaví, než přijde Hospodinův den, veliký a strašný. Spasí se ten, kdo bude vzývat Hospodinovo jméno, neboť na hoře Siónu, v Jeruzalémě bude spása, jak pravil Hospodin. Mezi zachráněnými budou ti, které Hospodin povolá.“
Mezizpěv po čtvrtém čtení : Žl 104,1-2a.24+35c.27-28.29bc-30
Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země.
Nebo: Alleluja.
Veleb, duše má, Hospodina! ~ Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký!
Velebností a vznešeností ses oděl, ~ světlem se halíš jako pláštěm.
Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! ~ Všechno jsi moudře učinil,
země je plná tvého tvorstva. ~ Veleb, duše má, Hospodina!
Všichni čekají od tebe, ~ že jim dáš obživu v pravý čas.
Ty jim dáváš, a oni sbírají, ~ otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary.
Hynou, když vezmeš jim život, ~ a vracejí se do svého prachu.
Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, ~ a obnovuješ tvář země.
Modlitba po 4. čtení:
Modleme se. Prosíme tě, Bože, ať nás tvůj Duch naplní bohatstvím tvých darů a přetvoří nás svou mocí, ~ abychom správně smýšleli a věrně konali tvou vůli. ~ Skrze Krista, našeho Pána.
Chvalozpěv:
Sláva na výsostech Bohu.
Modlitba:
Modleme se. Prosíme tě, všemohoucí Bože, ať na nás spočine světlo tvé slávy. ~ Upevni svým svatým Duchem a naplň bohatstvím jeho darů všechny, ~ kdo se působením tvé milosti narodili k věčnému životu.
Skrze tvého Syna, Ježíše Krista našeho Pána, ~ neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého ~ žije a kraluje na věky věku.
Páté čtení: Řím 8,22-27
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
(Bratři!) Víme, že celé tvorstvo zároveň sténá a spolu trpí až doposud. A není samo. I my, ačkoliv už máme první dary Ducha, i my sami uvnitř naříkáme a očekáváme své přijetí za syny, vykoupení našeho těla. Naše spása je (zatím pouze) předmětem naděje. Je-li však předmět naděje vidět, už to není naděje. Co už někdo vidí, jak by v to mohl doufat? Ale doufáme-li v něco, co ještě nevidíme, čekáme na to s vytrvalostí. Právě tak i Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit, a (Bůh), který zkoumá srdce, ví, co Duch žádá, a že jeho přímluva za křesťany je ve shodě s Boží vůlí.
Zpěv před evangeliem:
Aleluja. Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky.
Evangelium: Jan 7,37-39
Slova svatého evangelia podle Jana.
V poslední, hlavní den svátků Ježíš stál v chrámě a hlasitě zvolal: «Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije, ten, kdo ve mě věří. Jak říká Písmo: potečou proudy vod z jeho nitra.» To řekl o Duchu, jehož měli dostat ti, kdo v něho uvěřili. Dosud totiž Duch nebyl dán, protože Ježíš nebyl ještě oslaven.
Homilie
Vyznání víry:
Věřím v jednoho Boha.
Modlitba nad dary:
Prosíme tě, Bože, ať sestoupí na tyto dary požehnání tvého Ducha, ~ aby byla tvá církev skrze ně naplněna tvou láskou a vydávala světu svědectví, že je povolán ke spáse. ~ Skrze Krista, našeho Pána.
Preface:
Pán s vámi. I s tebou. Vzhůru srdce. Máme je u Pána.
Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci. Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé, ~ dobré a spasitelné, ~ svatý Otče, ~ všemohoucí, věčný Bože, ~ abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
Neboť tys o letnicích dovršil dílo našeho vykoupení, ~ a těm, kteří se v Kristu stali tvými syny, ~ sesíláš svého Svatého Ducha. ~ V něm dáváš své církvi život, ~ v něm tě lidé nacházejí, ~ v něm tě vyznávají všechny národy a jazyky.
A tak se ve světě šíří radost ze vzkříšení, ~ a celý vesmír a mocné zástupy andělů zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají: Svatý, Svatý, Svatý…
Antifona k přijímání Jan 7,37
V poslední, hlavní den svátků Ježíš stál (v chrámě) a hlasitě zvolal: Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. Aleluja.
Modlitba po přijímání:
Modleme se. Stůj při nás, Bože, a dej, ať nás toto přijímání posilní, ~ abychom planuli ohněm Ducha Svatého jako apoštolové o letnicích. ~ Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Slavnostní požehnání:
Pán s vámi. I s tebou.
Bůh, Otec světel, osvítil učedníky Páně působením Utěšitele, Ducha Svatého: ~ ať i vás zahrne dary svého Ducha ~ a naplní vás svým požehnáním. Amen.
Ať oheň Ducha Svatého očistí vaše srdce ~ a prozáří je jasem svého světla. Amen.
Ať Duch pravdy, který různé národy sjednocuje ve víře, ~ dovede také vás cestou víry ~ k plnému poznání Boha. Amen.
Požehnej vás všemohoucí Bůh, ~ Otec ~ i Syn ~ i Duch Svatý.
Amen.
Jděte ve jménu Páně. Aleluja, aleluja.
Bohu díky. Aleluja, aleluja.