Svátost nemocných
Nemoc a utrpení vždy patřily k nejvážnějším problémům, které podrobují lidský život zkoušce. V nemoci člověk zakouší vlastní bezmocnost, vlastní meze a svou ohroženost. Každá nemoc nám může dát zahlédnout smrt. Nemoc může vést k úzkosti, k uzavření se do sebe, někdy dokonce k zoufalství a vzpouře proti Bohu. Může však také napomáhat člověku k větší zralosti, pomoci mu rozlišit v jeho životě, co není podstatné, aby se zaměřil na to, co je důležité. Velmi často nemoc vyvolává hledání Boha a návrat k němu.
Zvláštní dar Ducha svatého - základní milostí této svátosti je milost útěchy, pokoje a odvahy, aby člověk překonal potíže, které působí vážná nemoc nebo slabost stáří. Tato milost je darem Ducha svatého, který obnovuje důvěru a víru v Boha a posiluje proti pokušením zlého ducha, to je proti pokušením malomyslnosti a úzkosti před smrtí. Tato podpora Pána prostřednictvím síly jeho Ducha chce přivést nemocného k uzdravení duše, ale i těla, je-li to Boží vůle. Kromě toho, „jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno“ (Jak 5,15). Spojení s Kristovým utrpením - skrze milost této svátosti dostává nemocný sílu a dar spojit se mnohem důvěrněji s Kristovým utrpením: je jistým způsobem posvěcen, aby přinášel plody připodobněním k výkupnému utrpení Spasitele. Utrpení, následek dědičného hříchu, dostává nový smysl: stává se účastí na Ježíšově spasitelném díle.
Souhrn
Cílem svátosti pomazání nemocných je udělit zvláštní milost křesťanu, který zakouší těžkosti v důsledku těžké nemoci nebo stáří.
Vhodný okamžik k přijetí svatého pomazání nadchází, když se věřící začíná dostávat do nebezpečí smrti pro nemoc nebo pro stáří.
Křesťan může přijmout svaté pomazání, kdykoliv těžce onemocní, a stejně tak po prvním přijetí, kdykoliv se nemoc zhorší.
Svátost pomazání nemocných mohou udělovat pouze kněží a biskupové; při jejím udělování používají olej posvěcený biskupem nebo, v případě potřeby, tím knězem, který uděluje svátost.
Podstatné při slavení této svátosti je mazání olejem na čele a na rukou nemocného; mazání se doprovází liturgickou modlitbou celebrujícího kněze, který vyprošuje zvláštní milost této svátosti.
Zvláštní milost svátosti pomazání nemocných má tyto účinky:
- Spojení nemocného s Kristovým utrpením, k jeho vlastnímu prospěchu i k prospěchu celé církve.
- Útěchu, pokoj a odvahu, aby křesťansky snášel utrpení nemoci nebo stáří.
- Odpuštění hříchů, jestliže je nemocný nemohl obdržet ve svátosti pokání.
- Uzdravení, jestliže to prospívá ke spáse duše.
- Přípravu na přechod do věčného života.
Sedm svátostí Církve
- Sedm svátostí církve
- Svátost křtu
- Svátost biřmování
- Svátost eucharistie
- Svátost smíření
- Svátost nemocných
- Svátost kněžství
- Svátost manželství
- Informace o udělování svátostí ve farnosti
Bohoslužby

Bohoslužby od září do června
KOSTEL SVATÉHO DUCHA
Neděle - 7:00, 8:00 a 9:30
Pondělí - 8:00
Úterý - pátek - 8:00 a 17:00
Sobota - 8:00
MARIANUM
Neděle - 11:00
Pondělí, středa, pátek, sobota - 18:00
Zpověď

20 minut
před každou mší svatou
Pobožnosti
Májové pobožnosti
Pondělí a sobota - po mši svaté, která začíná v 8:00
Úterý - pátek po mši svaté, která začíná v 17:00
Májové pobožnosti v Marianu
Před každou mší, začátek v 17:20
Adorace Nejsvětější Svátosti
Každá středa 16:30 - 17:00
Pobožnost k sv. Antonínovi
Každé úterý po mši svaté, která začíná v 8.00
Křížová cesta
Každý pátek v postní době v 17:45
Pobožnost k Nejsvětějšímu Srdci Páně
1. pátek v měsíci po mši svaté, která začíná v 8:00
Fatimská pobožnost
Každý 13. den v měsíci (pouze od května do října)
- 16:15 modlitba růžence
- 17:00 mše svatá
- pobožnost a průvod
V případě, že 13. den měsíce vyjde na sobotu nebo neděli, dle ohlášek.
Korunka k Božímu milosrdenstí
Od pondělka do pátku po ranní mši svaté.
Společná modlitba růžence
Každou neděli v 9 hodin.